Denně jsme ohlupováni médii, které nám nenabízí skutečnou svobodnou diskusi o tématech, ale jen hloupé zkratky. Navíc zcela zásadně přispívají k tomu, že vytváří v určitých otázkách status quo, takže u řady věcí si nekladou otázky jako
PROČ? a spokojují se jen s trivializací a namísto diskusi o skutečné podstatě věcí a problémů. Několik malých příkladů.
Příklad první - výdaje vs. příjmy státu a teorie systému
Každý systém má vstupy, které
transformuje s určitou účinností na výstupy. Jak jednoduché. Pro naše média je toto ale taková novinka, že bez okolků přijímají status quo politiků a tím potažmo ekonomických subjektů za nimi stojících, kdy se debata redukuje jen na to, jak vysoké mají být daně (příjmy), a za co se tyto prostředky "investují" (výdaje). Vidíte někde v debatě důraz na
efektivitu transformace vstupů na výstup, tj. příjmů na výdaje??? Samozřejmě že ne, jinak byste totiž nevyhnutelně čelili otázkám, jako např:
- Proč má ČR nejdražší dálnice v Evropě?
- Jak je možné, že status quo (toho slova se nelze zbavit) ve veřejných zakázkách je, že se cena státních zakázek navyšuje o provizi pro politika nebo úředníka, který ji podepisuje?
- Jak je možné že drtivou většinu státních stavebních zakázek realizuje jedna jediná firma (Skanska), a to přesto, že se veřejně ví, že v obrovské míře využívá vykořisťované subdodavatele?
- Jak je možné, že ministr dopravy současně vlastní podíl ve velké spediční firmě, který dočasně převedl na někoho jiného, a jaký dopad to bude mít na jím schválené zakázky?
- Jak je možné že režisér Renč natočí předvolební spoty ODS (zdarma) aby je následně dostal zaplaceny v ceně spotů kampaně "Nemyslíš, zaplatíš"?
- Jak je možné že jsou obrovské peníze vydávany za nesmysly typu cukříková kampaň k předsednictví v EU, které firmy z toho profitují?
- Jak je možné, že na našem sociálním systému parazitují řádově procenta populace? Proč nezavedeme přídavky na děti do výše 3 let a dost? Průměrná rodina nemá ani 2 děti, a volba mít víc než 3 dětí je ekonomické rozhodnutí, s jehož ekonomickými dopady musí rodiče počítat. S rozvodovostí téměř 60% navíc rozhodně není moudré stimulovat lidí k tomu mít co nejvíce dětí, bez ohledu na demografický vývoj.
- Jak je možné že máme 2x více nemocných než má Slovensko? Jakto že neexistuje způsob jak simulanty postihovat? Uvědomují si vůbec ti, kdo to schvalují, že tyto flákače a povaleče platí z jejich daní a odvodů, když si na jejich výši později stěžují?
Atd. atd., je to téměř nekonečný seznam.
Příklad druhý - totální dezinformační kampaň o krizi
Jestli nikde jinde, tak v této oblasti média, a to nejen česká, buď projevůjí totální ignoranci a neznalost věci nebo výtečně slouží svým inzerentům z řad bank. Nebo přímo majitelům, kterými vzhledem k poskytnutým investičním úvěrům banky de facto mohou být. Stranou nechme majitel impérií přesahující média, jako je Murdoch apod.
Nepřipouští se žádná debata o příčině krize, jako status quo se bere že stát musí pomoci a to tak, že napumpuje peníze do bank. Proboha, vždyť právě tyto zločinecké organizace, které vám půjčují peníze které sami vůbec nemají, jsou odpovědné za současný stav. Proč se neřeší varianta znárodnění jedné banky, a následná realizace státní pomoci přes tuto státní banku (když už tedy chceme zůstat u dnešního systémově závadného konceptu). Proč se vytváří dojem, že současný bankovně-monetární systém existuje tisíce let, když ve skutečnosti je mu cca 100 let, a v dnešní podobě bez jakéhokoliv zlatého krytí neexistuje více jak 40 let? A tedy po pár letech je vidět, že je nefunkční? Proč není věnován prostor názorům skutečně myslícím lidem a ne jen demagogům a dogmatikům typu Klause nebo Ševčíka.
Příklad třetí - "Too big to fail" na věčné časy
Chápu, že má-li zkrachovat velký podnik, banka, automobilka, pak může být nejen sociálně citlivé ale dokonce i ekonomicky racionální takovému podniku pomoci i z veřejných prostředků, protože nezaměstnaní by nás v posledku může stát víc, než taková subvence.
Proč se ale po první, druhé, třetí, nebo sté takové kauze nezamyslíme, zda náhodou není něco špatně v systému, když takové situace vznikají? Toto média ani nenapadne nastolit, žijí si ve svém statu quo, že tak to prostě je, a jen se zabývají, který podnik a kolik dostane. To že by to tak třeba vůbec nemuselo být, to není věc pro naše občánky. Co třeba shora omezit velikost podniku, např. pokud jde o počet zaměstnanců? Mělo by to pozitivní efekt i v tom, že by se nahlodala současná ideologie neustálé vzývaného neodůvodněně požadovaného ekonomického růstu. Růstu, který financujeme na dluh ve špatně fungujícím bankovně-monetárním systému, který má dluh a s ním spojené krize jako vestavěnou systémovu chybu. Jinak to prostě skončit jednou za pár (desítek) let nemůže. Období prosperity, kdy si podnikatelé a banky uživají tučné zisky, je střídáno obdobím, kdy si dále užívají tučné zisky banky, které levně přichází k majetku při různých exekucích, zabavených hypotékách apod, zatímco obyčejní lidé (stát) platí a platí injekce pro ty stejné banky.
Je to trošku off-topic, ale když se podíváte na vývoj dluhu USA, nenapadne vás, že třeba vítězství nad "reálným socialismem" bylo dosaženo na dluh?

Vojenská moc USA a materiální požitky američanů jsou ve skutečnosti financovány úvěrem, který roste exponenciálním trendem. Je jasné, že exponeciálně růst nemůže dlouho - jak historie bude mluvit o okamžiku, kdy se křivka v tomto grafu prudce zlomí?
Štítky: ekonomika, média, politika