Socialismus nebo diktatura bankovní sebranky?

Dočetl jsem dnes knihu Petra Hájka Smrt ve středu. Nevím, jestli to tak Petr Hájek zamýšlel, ale tím co se kolem knihy dělo sama sebe dokázala a odůvodnila. Média opět nezklamala a vyprodukovala nekompetentní hysterii jako vždy. Nejen že se zaměřila na zcela okrajové prvky v knize, například zpochybnění 9/11, o které v knize principiálně vůbec nejde, a udělala z nich "téma knihy" (čímž lživě informovala, jako vždy). Navíc stihla lhát i v tom málu, co si sama vybrala, když zastávala oficiální americké interpretace (útok Al Kajdy), který už byl dávno vyvrácen nekonečnou řadou různých studií. Pokud snad probůh stále věříte, že dvojčata zbourali islámští teroristé, probuďte se, a začněte používat mozek. Pro jednoduchost (symptomaticky pro dnešní dobu začněte videm. Např. Loose Chance. Tento dokument se samozřejmě zabývá mimo jiné také kolapsem budovy WTC-7. Pokud si myslíte, že 9/11 byly zbourány pouze dvojčata, mazejte študovat... WTC-7 je asi nejpádnější důkaz, že oficiální verze o útoku teroristů je totální blábol. Podívejte se na řízenou demolici WTC-7 (kterou žádná letadla ani nezasáhla) a pak si prostudujte zbývající fakta.



Uvítám v komentářích upozornění na jakoukoliv nepřesnost v tomto dokumentu, protože já jsem žádnou nenašel - a to jsem Google řádně potrápil. Ale ať se nechovám jako média. S knihou Petra Hájka v zásadě souhlasím, s jednou jedinou výjimkou. On vidí za vším "socialistické zájmy", rostoucí moc států, prosazování státem organizovaného Dobra.

To má jeden zásadní problém.

Q: Kdo vyhraje možnost vládnout v "demokratických" volbách?
A: Ten kdo má finance a ten koho za kandidáta zvolí média, a řekněme kdo má ještě některé další osobnostní předpoklady (nikoliv nutná podmínka, viz Topolánek).

Q: Kdo ovládá média?
A: Finance.

Q: Kdo ovládá finance?
A: Soukromé banky. Centrální banky v řadě západní zemí (USA, UK např.) kontrolují bez vědomí drtivé většiny lidí rovněž soukromé banky.

Q: Kdo tedy skutečně "vládne".
A: Soukromé banky.

Je to jediný možný logický závěr. Pokud soukromé banky řídí měnu, ovlivňují množství peněz v ekonomice, a (za úrok!) půjčují peníze státu, pokud 95% kapitálu světa vytvořily soukromé banky, pak nevyhnutelně 95% kapitálu kontrolují soukromé banky. Byť nemusí jít o přímou formu. Ať už na tom vidíte něco špatného nebo ne, pro placení úroku soukromým bankám (FED) za vydávání peněz není absolutně žádný důvod, není to nic, co by sami státy nezvládli.

Tedy, nikoliv státy, jak říká Petr Hájek, ale naopak výspa soukromého sektoru, soukromého kapitálu, tj. soukromé banky, vládnou světu prostřednictvím jimi zlobovaných států.

Není nic snadnějšího, než nad tím mávnout rukou. Vězte ale, že to budete vy, kdo bude nadále žít v nevědomosti, zatímco soukromé banky a lidé kterým patří tiše připravují globální světový ekonomický systém, s jednotnou měnou, s jednotnou vládou. Současná "náhodná" krize je k tomu bude vítanou záminkou.

Velmi cenné jsou ty zdroje, které na "krizi" (čti "záminku pro další utažení šroubů lidským právům a prosazení vlády globálních institucí v soukromých rukách) upozorňovali už dávno přední. Ne jako naši plácalové typu Tomáše Sedláčka, který nejen že hlásá nelogické blbosti, ale ještě s nimi došel s křížkem po funuse. Je vůbec fascinující, jak se média dál a dál dotazují na názory na krizi těch, co ji mají na svědomí. Znáte nějakou analogii k tomuto stavu v nějakém jiném oboru?

Zpátky k muzice. Z tohoto pohledu "předpovědi budoucího vývoje" je asi nejlepší, bohužel asi taky velmi dlouhý (bezmála 4 hodiny) dokument o historii soukromého bankovnictví, bankovních rodech (Rotshiledovské parazitování po Evropě), způsobech manipulace politiků a předpovídaných krizích. Pokud vás můžu poprosit, věnujte ty 4 hodiny prostudování tohoto dokumentu. Každá probuzená mysl znamená další naději na zachování lidských svobod ve světě, v zabránění pokračování oficiálními místy a médií nezpochybňované nadvlády bankovního xyndlu nad současnými soukromými i státními institucemi. Dokud neodstraníme současný bankovní systém, je jakékoliv zlepšení nemožné. Dokud si hrstka nikým nevolených grázlů bude brát úrok jen za to, že prostě bez jakékoliv práce vymýšlí ze vzduchu peníze, není žádná cesta ke zlepšení.

Jak řekl Henry Ford: It is well enough that people of the nation do not understand our banking and money system, for if they did, I believe there would be a revolution before tomorrow morning. Pokud ani to vám nestačí jako pozvánka ke poznání pravdy o bankovní špíně, mrkněte se na pár citátů (ne)chvalně proslulých osobností o bankách, bankovním systému atd.

Money Masters, část 1.



Money Masters, část 2.



Říct "ne", není to pravda, je snadné. Dokažte co konkrétně není pravda. Pokud se vám bude zdát, že to nemůže být pravda, neznamená to nutně, že to pravda není. Vezměte si, že se nikdo z mediálních kašpárku typu Sedláčka, Holuba a dalších "taky odborníků" nepodivuje nad tím, že žijeme v systému s nevyhnutelně exponeciálně rostoucí spotřebou (díky frakčnímu bankovnictví s úroky), ačkoliv to zjevně asi nebude moc stabilní a udržitelné konstrukce. To už tak nějak s těmi exponenciálami je. Začněte používat vlastní mozek. Analyzujte, googlujte, vyhodnocujte. S Petrem Hájkem říkám - nevěřte médiím a jejich lžím. Čím "serióznější" médium, tím větší lež a manipulace. Slovo seriózní již lze fakticky považovat za známku toho, že tam se vám pravdy opravdu nedostane.

Abraham Lincoln vs. Woodrow Wilson

Pravda se dnes dovedně skrývá. Např. pravda o tom že 23. prosince 1913 fakticky převzala kontrolu nad vydáváním státních peněz v USA soukromá banka (FED), která tak činí za úrok, aniž je pro to jakýkoliv důvod. Narazil jsem na Wikipedii na něco jako "pravdivostní vedlejší produkt". Posuďte sami v články o vztahu Abrahama Lincolna k peněžnímu systému. Protože to tam nemusí vydržet dlouho, copy & paste následuje. Všimněte si poslední věty - to je zrod podvodu, který napomohl sr***ám, ve kterých jsme dnes. Který nás dostal na cestu odevzdání našich svobod do rukou skupinky bankéřů kontrolujících peníze, ze kterých jsme si udělali posvátnou krávu.

Během Občanské války, let 1862-3, se Lincolnovi podařilo prosadit, aby Kongres mohl vydávat státní bankovky (ve formě fiat currency), pomocí kterých financoval své vojáky a náklady vojsk Severu; stejně jako tyto bankovky (tisknuté zeleným inkoustem na zadní straně, od čehož přijaly označení green backs) postupně prostoupily do obchodu a celé ekonomiky severských států. Lincoln kladl důraz na to, aby právo na emise (tj. tisk, ražení) hotových peněz měla vláda (v tomto případě Kongres), aby toto samotné vydávání peněz nebylo zatíženo úrokem; a aby nebyla zpřetrhána možnost lidu volit zástupce, kteří by se o vydávání peněz do ekonomiky starali.

Vláda by měla vytvářet, tisknout a dávat do oběhu veškerou hotovost a (bankovní) kredit, který potřebuje k uspokojení svých výdajů a kupní síly spotřebitelů. Privilegium vytvářet a vydávat peníze není nejvyšší výsada vlády, ale její největší tvůrčí příležitost. Osvojením si těchto principů budou daňoví poplatníci ušetřeni nezměrných obnosů z úroků. Peníze tak přestanou být pánem a stanou se sluhou lidství.

Abraham Lincoln

Lincolnův princip peněz vydávaných veřejným a nikoli soukromým subjektem, který by si za něj účtoval úrok, vydržel až do 23. prosince roku 1913 (funkčního období Woodrowa Wilsona).